AKCE Focus 1+1 ZDARMA do 31.5. (platí i pro balíčky) Stačí přidat Focus navíc do košíku

Jak na neprůstřelnou imunitu

Období nachlazení a chřipek trvá přibližně od října do května. Vrcholnými měsíci pro nachlazení se udává prosinec a leden. Chřipkové infekce vrcholí v únoru a březnu. Pokud pomineme Covid, nyní (v půlce února) se tedy nacházíme v nejrizikovějším období, kdy je běžné onemocnět viry způsobujících nachlazení a chřipku.

Pokud chcete pomoci organismu vytvořit neprůstřelnou a plně funkční imunitu, a předejít tak těmto nepříjemným onemocněním, těchto pět věcí byste si měli osvojit a implementovat do svého života.

Spánek 

Spánek ovlivňuje téměř všechny fyziologické funkce v těle. Není tedy divu, že spánek podporuje i imunitní systém. Výzkumníci měřili spánek 164 mužů a žen po dobu pěti dnů, a poté je vystavili viru nachlazení. Lidé, kteří před vystavením viru spali v noci méně než šest hodin, měli více než čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine nachlazení. Přestože se zvýšené riziko projevilo i u lidí, kteří spali 6-7 hodin, ke skokovému nárůstu rizika došlo, když doba spánku klesla pod šest hodin. [1]

Ukázalo se, že méně jak 5 hodin spánku zvyšuje pravděpodobnost nachlazení o 45,2 %. S více jak sedmi hodinami spánku je tato pravděpodobnost téměř třikrát nižší. Co takto si zítra dopřát o hodinku spánku navíc?

Chlad

Otužování přináší benefity pro člověka nejen z fyziologického hlediska (viz článek Mentální benefity terapie chladem). 

Pokud chcete využít pozitivní vliv chladu a podpořit svou imunitu, nemusíte jít nutně rovnou plavat mezi kry ledu. Studie z roku 2016 ukázala, že teplá sprcha zakončená 30 - 90 vteřinami studené sprchy po dobu alespoň třiceti po sobě jdoucích dnů snížila pravděpodobnost nachlazení o 29 %.  [2]

Omezení průmyslově zpracovaných potravin

Imunitní systém a střevní mikroflóra si v průběhu evoluce vytvořily vzájemný vztah, který spolupracuje na vzájemné podpoře. Důležitost této interakce jasně podtrhuje skutečnost, že 70–80 % imunitních buněk těla se nachází ve střevě. To, co jíme, utváří rovnováhu nebo dysbalanci naší střevní mikroflóry. 

Průmyslově a vysoce zpracované potraviny přispívají k narušení střevního mikrobiomu a mohou narušit imunitní systém. 

Nadměrná konzumace rafinovaného cukru, nasycených mastných kyselin, soli, umělých sladidel, nebo i některých geneticky modifikovaných rostlin může různými mechanismy přes zvýšené množství zánětlivých molekul a oxidativního stresu oslabovat imunitu. [3]

Přemíra konzumace těchto látek tlumí schopnost našeho imunitního systému reagovat na infekce a nakonec je kontrolovat.  

Pohyb

Jak je dobře známo, pohyb a cvičení působí jako modulátor imunitního systému. Imunitní odpověď související s cvičením samozřejmě závisí na faktorech, jako je pravidelnost, intenzita, trvání a typ vynaloženého úsilí. 

Důsledně se ukazuje, že pohybová aktivita dramaticky snižuje riziko rozvoje systémového zánětu, nadměrné tělesné hmoty a nepřenosných onemocnění, o kterých je známo, že narušují imunitní funkce. [4]

Nejkonzistentnější důkazy naznačují, že k dosažení optimální imunitní podpory je nezbytné absolvovat ~150 minut týdně středně intenzivní fyzické zátěže. Ukázalo se však, že dokonce i nárazové pohybové aktivity poskytují ochranu před virovými infekcemi. [4]

Například studie z roku 2018 na 1413 lidech zjistila, že ti, kteří uvedli, že cvičí alespoň třikrát týdně, snížili pravděpodobnost nachlazení o 26 %.

Jak to funguje?

Stručně řečeno, pohybová aktivita střední intenzity stimuluje zvýšení antipatogenní aktivity imunitního systému ve spojení s dočasným zvýšením cirkulace klíčových buněk imunitního systému. Současně dochází k mírnému zvýšení stresových hormonů uvolňovaných z kosterního svalstva, čímž se vytváří protizánětlivé prostředí několik hodin po cvičení. V průběhu času se předpokládá, že tyto přechodné změny v imunitě, ke kterým dochází po každé fyzické aktivitě střední intenzity, přispívají ke zlepšení imunitního odpovědi proti infekčním patogenům a chrání nebo zmírňují příznaky infekčních onemocnění. [4]

Vitamíny a minerály 

Nakonec nelze zapomenout ani na tyto látky. Některé vitamíny a minerály jsou esenciálními látkami pro podporu nejen různých vrstev imunitního systému ale i mnoha interagujících imunitních buněk.

Vitamín C -  Bezpochyby nejznámější antioxidant, který se ukázal jako nezbytný pomocník v prevenci a boji proti nejběžnějším nemocem. 

Vitamín D3 - Vitamín D není ve skutečnosti vitamín, ale steroidní hormon. Nicméně hraje v imunitě důležitou roli. Nízké hladiny vitaminu D jsou spojovány se zvýšením zánětlivých cytokinů a významně zvýšeným rizikem zápalu plic a virových infekcí horních cest dýchacích. [5]

Zinek - Působí jako signální molekula pro imunitní buňky a zároveň jako mediátor vrozené imunity. Nedostatek zinku negativně ovlivňuje rozvoj získané imunity, protože brání růstu a některým funkcím imunitních buněk. [6]

Selen - Silně ovlivňuje zánět a imunitní reakce. Tato studie ukazuje, že vlastnosti selenu zlepšující imunitu u lidí jsou výsledkem, alespoň částečně, zlepšené aktivity B a T imunitních buněk. 

Something went wrong, please contact us!
Váš košík0
Mezisoučet:
Doručíme